Národní galerie v Praze
Dějiny Národní galerie v Praze se začaly psát 5. února 1796, kdy se skupinka významných představitelů patrioticky zaměřené české šlechty, společně s několika vzdělanci z řad osvícenského měšťanstva rozhodla, řečeno dobovou terminologií, pozdvihnout upadlý umělecký vkus domácí veřejnosti.
— celý text
Sídlo Národní galerie v Praze
Staroměstské náměstí 12, 110 15 Praha 1
— celý text
Národní galerie v Praze:
- získává sbírkové předměty, tvoří, spravuje, zpřístupňuje sbírky výtvarného umění a architektury z území České republiky i ze zahraničí, zapůjčuje je do expozic a na krátkodobé výstavy pořádané jinými subjekty v České republice i v zahraničí. Zpracovává sbírkové předměty odborně, shromažďuje k nim odbornou dokumentaci, kterou spolu se sbírkovými předměty prezentuje nejen v expozicích a krátkodobých výstavách, ale též vlastní publikační činností, vzdělávacími a kulturními programy, určenými jak pro širokou veřejnost, tak pro specializované skupiny návštěvníků, a rovněž prostřednictvím tisku a internetových stránek;
- provádí vědecký výzkum včetně problematiky konzervování a restaurování uměleckých děl, zpracovává odborné posudky, rešerše a expertízy a poskytuje odbornou pomoc např. při prohlašování uměleckých děl za kulturní památky a další služby v oboru své působnosti;
- spravuje historický sbírkový knižní fond, odbornou knihovnu a archiv zaměřený na písemné prameny k dějinám umění, sběratelství a uměleckých institucí či korporací;
- vydává osvědčení k vývozu předmětů kulturní hodnoty podle zákona č. 71/1994 Sb. o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty;
- je odborným a metodickým pracovištěm pro muzea a galerie v České republice; v oboru své působnosti spolupracuje s právnickými a fyzickými osobami v České republice i v zahraničí; do září 2007 byla členem Rady galerií České republiky, od října 2007 je členem Asociace muzeí a galerií České republiky.
» sbalit text
Dějiny Národní galerie v Praze se začaly psát 5. února 1796, kdy se skupinka významných představitelů patrioticky zaměřené české šlechty, společně s několika vzdělanci z řad osvícenského měšťanstva rozhodla, řečeno dobovou terminologií, pozdvihnout upadlý umělecký vkus domácí veřejnosti.
Korporace, nazvaná Společnost vlasteneckých přátel umění, pak založila dvě významné instituce, které Praha postrádala: Akademii umění a veřejně přístupnou Obrazárnu. Právě Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění se stala přímou předchůdkyní Národní galerie v Praze. Roku 1902 přibyla k Obrazárně další významná instituce - Moderní galerie Království českého jako soukromá fundace císaře Františka Josefa I. Moderní galerie pak začala budovat kmenovou kolekci českého umění 20. století.
V roce 1918 se Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění proměnila v ústřední uměleckou sbírku nového státu. Vedení Obrazárny se v roce 1919 ujal Vincenc Kramař, který ji za krátkou dobu proměnil v relativně moderní, odborně spravovanou galerii.
Ve složitém válečném období, v roce 1942 přešly pod správu Národní (oficiálně Českomoravské zemské) galerie fondy zrušené Moderní galerie. Zákon o NG z roku 1949 pak tento stav právně posvětil.
Národní galerie v Praze byla zřízena a její působnost založena zákonem č. 148/1949 Sb. o Národní galerii v Praze.
Prvotní myšlenka, stojící u zrodu NG, je přítomná ve všech složitých peripetiích jejího vývoje: prostřednictvím uměleckých děl povznést ducha národa. V tomto ideálu spatřujeme poslání Národní galerie v Praze i dnes.
Národní galerie v Praze v souladu se zákonem č. 148/1949 Sb. o Národní galerii v Praze shromažďuje, eviduje, trvale uchovává, odborně zpracovává a zpřístupňuje veřejnosti díla malířská, sochařská a grafická a díla z oblasti tzv. nových médií domácího i cizího umění a vědecky o nich bádá; je muzeem ve smyslu ustanovení § 10 odst. 6 zákona č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.
» sbalit text
Sídlo Národní galerie v Praze
Staroměstské náměstí 12, 110 15 Praha 1
+420 222 321 459
» sbalit text