Divadelní skupina Tantehorse byla založena v roce 2006 Miřenkou Čechovou a Radimem Vizváry jako Teatro Pantomissimo. Zprvu se soubor zaměřoval na pokračování silné tradice české moderní pantomimy, navazoval na svého pedagoga Borise Hybnera a na vlivy Ladislava Fialky a Marcela Marceaua. Brzy však tento klasický svět křehkého mlčení opustil, aby se vydal svou vlastní cestou, která vedla skrze grotesku, komedii a černý humor k surrealismu a dekadenci. Zásadní bylo setkání s japonským divadelním uměním buto, které silně ovlivnilo poetiku souboru. Od roku 2007 až do roku 2009 vznikala tři samostatná představení propojena do dramaturgicky promyšleného konceptu Dark Trilogy. Tento stylově i obsahově strhující celek, v němž si divák projde minimalismem, surrealismem a dekadencí odhaluje bohatost žánru mimického a fyzického divadla, které soubor Tantehorse povýšil do roviny silně estetického a emočně vypjatého uměleckého díla. O Dark Trilogy v Divadelních novinách stoji:
— celý text
Divadelní skupina Tantehorse byla založena v roce 2006 Miřenkou Čechovou a Radimem Vizváry jako Teatro Pantomissimo. Zprvu se soubor zaměřoval na pokračování silné tradice české moderní pantomimy, navazoval na svého pedagoga Borise Hybnera a na vlivy Ladislava Fialky a Marcela Marceaua. Brzy však tento klasický svět křehkého mlčení opustil, aby se vydal svou vlastní cestou, která vedla skrze grotesku, komedii a černý humor k surrealismu a dekadenci. Zásadní bylo setkání s japonským divadelním uměním buto, které silně ovlivnilo poetiku souboru. Od roku 2007 až do roku 2009 vznikala tři samostatná představení propojena do dramaturgicky promyšleného konceptu Dark Trilogy. Tento stylově i obsahově strhující celek, v němž si divák projde minimalismem, surrealismem a dekadencí odhaluje bohatost žánru mimického a fyzického divadla, které soubor Tantehorse povýšil do roviny silně estetického a emočně vypjatého uměleckého díla. O Dark Trilogy v Divadelních novinách stoji:
"V oblasti českého pohybového divadla patří k naprosté špičce nejen co do profesionality a mimických, hereckých a tanečních schopností, ale také co do originality, myšlenkové síly a umělecké kvality. Jejich show je famózním spektáklem." (Vojtěch Varyš, Divadelní noviny, 2010)
Tantehorse své působení silně rozšiřuje mimo ČR, kde se věnuje především pedagogické činnosti a prezentaci nových představení. Oba zakládající členové vedou master classes v Polsku, Německu, Itálii a Bulharsku a zároveň jsou oba studenti Ph.D. na Akademii Múzických Umění v Praze.
V sezóně 2010/2011 pronikají i na americký kontinent, kde Miřenka Čechová prezentovala tvorbu souboru ve Washingtonu, Pensylvánii a na Floridě v rámci cyklu přednášek a představení. Zároveň byla angažovaná významným divadelním souborem Synetic Theater (role Šaška v představení Král Lear), kde pokračuje v další umělecké spolupráci.
Radim Vizváry v současné době prezentuje soubor především v Německu a Polsku. Rozšiřuje své působení v Berlíně, ve Varšavě a v Praze o oblast režijně pedagogickou. V Berlině je vedoucím vzdělávacího oboru Pantomime na škole Die Etage.
Soubor úzce spolupracuje se světovými špičkami oboru fyzického a mimického divadla (Sabine Seume, Anke Gerber, Bartolomiej Ostapczuk, Josef Markocki, Irina Andreeva, Oliver Pollac, Paata a Irina Tsikurishvilli, atd. ) a věnuje se pořádáni mezinárodní konference zabývající se teoreticko praktickou problematikou žánru.
Jejich domovskou scénou je však stále Praha, kde soubor vytváří a uvádí nová představení, která následně sbírají nadšené ohlasy v zahraničí. Soubor se již představil v 11 zemích světa a úspěšně reprezentoval Českou Republiku na významných divadelních festivalech (Unidram - Postdam (DE), International Mime Art festival - Warsava (PL), etc.), kde jsou představení Tantehorse nahlížena jako zcela unikátní, aktuálně provokativní a směřující k samé podstatě divadla. A díky tomu i české divadelní prostředí jako vrcholně tvůrčí, jež si navzdory postupné komercionalizaci umění zachovává svou esenciální uměleckou funkci.
Napsali:
"Pohybový styl Miřenky Čechové, spojující školu mimu s fyzickým divadlem, našel v butoh propojení, které představuje prozatímní vrchol její tvorby. Jedná se o vizuálně zcela ojedinělý, upřímný a někdy až dech beroucí pohybový projev. Jeho výjimečnost spočívá v tom, že odbourává čistě estetická gesta a pohyby a naopak přináší autentické pohybové výrazivo, ve kterém vidíme snahu o zachycení esence pohybu, jež vychází z reálného niterného prožitku." (Taneční Zóna)
Ocenění:
Představení Lorca získalo hlavní cenu poroty na mezinárodním festivale "VI Festiwal Teatrów Europy Środkowej Sąsiedzi" v Polsku za krásný obraz a herecký výkon Radima Vizváryho.
» sbalit text
